|
| |
|
|
Změny prahu tlakově-algické citlivosti svalu v závislosti na kloubní konfiguraci - centrované vs. decentrované postavení
Jevič, Filip ; Čech, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vaculín, Šimon (oponent)
Pojem centrované postavení v kloubu je zatím chápán především v biomechanických souvislostech. Možný neurofyziologický pohled nabízí tato práce, která zkoumá vliv centrovaného, resp. decentrovaného postavení na práh tlakové citlivosti (PPT) tří svalů (m. temporalis, m. tibialis anterior, m. interosseus dorsalis I) v polohách vsedě a vleže u zdravých dobrovolníků. U 49 lidí (21 žen, 28 mužů) jsme změřili PPT celkem ve čtyřech polohách, pořadí poloh bylo randomizováno. Signifikantně vyšší PPT v centrované poloze jsme zaznamenali u všech tří svalů (p=0,001; 0,0016; 0,00009). Procentuálně vyjádřená změna PPT je srovnatelná s částí studií využívajících léčebné techniky (mobilizace, manipulace, cvičení). Neprokázali jsme vliv polohy těla (sedu vs. lehu) na PPT. V centrovaném postavení je vyšší PPT svalů u zdravých mladých jedinců oproti postavení decentrovanému. Tento nově potvrzený fakt otvírá nové možnosti uchopení klíčového pojmu fyzioterapie "centrované postavení".
|
|
|
Srovnání triggerlytických účinků kombinované terapie a ultraelektrostimulace
Klesnilová, Eliška ; Demeková, Júlia (vedoucí práce) ; Kavka, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá účinkem dvou metod fyzikální terapie na myofasciální trigger point (MTrP), konkrétně je hodnocena kombinovaná terapie (TENS + ultrazvuk) a ultraelektrostimulace. Dále je zkoumáno, zda se uvolnění MTrP promítne na hodnoty tlakově algické citlivosti zřetězených svalů a je diskutováno využití kombinované terapie (KT) jako objektivizačního nástroje. Teoretická část práce se věnuje obecným i nejnovějším poznatkům o myofasciálních trigger pointech. Jsou přiblíženy možnosti terapie s důrazem na fyzikální terapii a transkutánní elektroneurostimulaci, jež tvoří základ pro kombinovanou terapii a ultraelektrostimulaci. Výzkumná část hodnotí efekt kombinované terapie a ultraelektrostimulace na skupině 12 probandů náhodně rozdělených do dvou podskupin. Pro objektivizaci jsou využity hodnoty tlakově algické citlivosti, vizuální analogové škály bolesti (VAS) a minimální intenzity elektrického proudu nutné pro vyvolání svalové kontrakce (měřené kombinovanou terapií). Ultraelektrostimulace se ukazuje jako účinnější metoda v hodnotách VAS, avšak souhrnně se výsledky nedají brát za statisticky signifikantní. Nepodařilo prokázat vliv uvolnění MTrP v m.trapezius na zřetězené svaly, stejně tak se neprokázala korelace mezi KT a dalšími měřícími nástroji (tlaková algometrie a VAS).
|
|
|
Ovlivnění myofasciálního trigger pointu pomocí aplikace suché jehly
Halatová, Jana ; Čech, Zdeněk (vedoucí práce) ; Joachimová, Marie (oponent)
Historie terapie suchou jehlou svými kořeny zasahuje až do první poloviny 20. století. Vzhledem k obrovskému rozšíření problematiky myofasciálních trigger pointů ve společnosti se společně s jinými metodami dostává i terapie suchou jehlou stále více do popředí po celém světě. Tato bakalářská práce psaná rešeršní formou pojednává o možnosti využití terapie suchou jehlou při léčbě myofasciální bolesti a myofasciálního syndromu. V první části se práce zaměřuje na charakteristiku myofasciálního trigger pointu, v další části je podrobně popsaná samotná terapie suchou jehlou. Důraz je kladem na vysvětlení mechanismu účinku, popisu postupu, bezpečnostních zásad a možných kontraindikací. Následně jsou popsány techniky, které lze při terapii suchou jehlou aplikovat, a účinky, včetně možných nepříznivých, doložené vědeckými studiemi. Představena je také kazuistika pacienta, který by byl vhodným kandidátem pro tuto terapii. V příloze je přiloženo schéma, které popisuje možný návrh postupu při indikaci terapie suchou jehlou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hodnocení krátkodobého efektu aplikace rázové vlny na spoušťové body v myofasciálních tkáních
Novák, Jan ; Čech, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vaculín, Šimon (oponent)
Diplomová práce Hodnocení krátkodobého efektu aplikace rázové vlny na MTrP Abstrakt Práce se zabývá tématem aplikace radiálních extrakorporálně generovaných rázových vln do spoušťového bodu v m. trapezius pars descendens dominantní horní končetiny. Výzkumná část je randomizovanou částečně dvojitě zaslepenou placebem kontrolovanou studií, která na vzorku 28 probandů (rozdělených do terapeutické a kontrolní skupiny) hodnotí efekt terapie. Účinek byl objektivizován měřením prahu tlakově algické citlivosti, měřením rozsahu aktivního úklonu krční páteře a měřením maximální flexe zápěstí a 3. prstu (měřeno před a po terapii). Hodnota prahu tlakově algické citlivosti spoušťového bodu v m. trapezius se zvýšila v průměru ze 199 na 295 kPa (p = 0,025). Zvýšil se také úklon CP ve směru k nedominantní horní končetině a to v průměru o 3 stupně (p = 0,045). Práce dále zkoumá, zda dochází po terapii ke změně hodnot prahu tlakově algické citlivosti sedmi referenčních bodů vzdálených od místa aplikace. Hodnota prahu tlakově algické citlivosti těchto bodů se po ošetření zvýšila v průměru z 395 na 483 kPa (p = 0,032). Předpokládáme, že zvýšení hodnot PPT v referenčních bodech bylo způsobeno inhibičním systémem DNIC (diffuse noxious inhibitory control). Význam endogenní modulace bolesti a možnost aplikace rázových vln za...
|
|
|
Změny prahu tlakově-algické citlivosti svalu v závislosti na kloubní konfiguraci - centrované vs. decentrované postavení
Jevič, Filip ; Čech, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vaculín, Šimon (oponent)
Pojem centrované postavení v kloubu je zatím chápán především v biomechanických souvislostech. Možný neurofyziologický pohled nabízí tato práce, která zkoumá vliv centrovaného, resp. decentrovaného postavení na práh tlakové citlivosti (PPT) tří svalů (m. temporalis, m. tibialis anterior, m. interosseus dorsalis I) v polohách vsedě a vleže u zdravých dobrovolníků. U 49 lidí (21 žen, 28 mužů) jsme změřili PPT celkem ve čtyřech polohách, pořadí poloh bylo randomizováno. Signifikantně vyšší PPT v centrované poloze jsme zaznamenali u všech tří svalů (p=0,001; 0,0016; 0,00009). Procentuálně vyjádřená změna PPT je srovnatelná s částí studií využívajících léčebné techniky (mobilizace, manipulace, cvičení). Neprokázali jsme vliv polohy těla (sedu vs. lehu) na PPT. V centrovaném postavení je vyšší PPT svalů u zdravých mladých jedinců oproti postavení decentrovanému. Tento nově potvrzený fakt otvírá nové možnosti uchopení klíčového pojmu fyzioterapie "centrované postavení".
|
|
|
Lokální změna diskriminačního čití nad myofasciálním trigger pointem
Homolka, Pavel ; Čech, Zdeněk (vedoucí práce) ; Strapková, Zuzana (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce s názvem Lokální změna diskriminačního čití nad myofasciální trigger pointem bylo zhodnotit vztah lokální nocicepce ve formě myofasciálního trigger pointu k lokálnímu diskriminačnímu čití. Na základě teoretických informací byly experimentálně ověřeny hypotézy týkající se vztahu MTrP a dvoubodové diskriminace. Předmětem zkoumání byl trigger point m. trapezius pars ascendens. Lokalizovaný TrP byl klinicky hodnocen jednak z hlediska statických a dynamických faktorů, byla hodnocena jeho senzitivita mírou tlakově generované bolestivosti (práh tlakově generované bolestivosti) pomocí palpometru a kvalita dvoubodové diskriminace. Dále bylo hodnoceno jak provedená postizometrická relaxace změnila senzitivitu jak nociceptivní tak diskriminační. Diskriminační čití (práh zpozornění (AT-TPD), ustálený práh (SSV-TPD)) v regionu nad trigger pointem byl měřen strojírenským posuvným měřidlem s upravenými hroty o rádiusu 1mm. Celkem bylo vyšetřeno 23 probandů, z nichž 11 mělo současně diagnostikovanou přítomnost konstituční hypermobility. Výsledky práce potvrdily, že provedená postizometrická relaxace měla významný vliv na změnu prahů diskriminace dvou bodů. U probandů s bolestivostí šíje a hlavy byly nalezeny průměrně snížené prahy tlakové citlivosti trigger pointu v m. trapezius a zároveň...
|
host ::
RSS.